Obézní dítě se přitom zpravidla stane obézním dospělým. Spolu s nárůstem počtu obézních dětí stoupá prevalence některých civilizačních chorob, zejména kardiovaskulárních onemocnění a diabetes mellitus 2. typu. Ve Spojených státech reálně uvažují o tom, že současná generace dětí bude mít poprvé v moderní éře lidstva kratší život než generace jejich rodičů – výhradně v důsledku komplikací obezity, diabetes mellitus 2. typu, metabolického syndromu, hypertenze a kardiovaskulárních rizik s tím spojených. Demografové upozorňují, že v současné době je na celém světě již více lidí obézních než hladovějících.
Výsledky českého celostátního antropologického výzkumu dětí a mládeže z roku 2001 ukazují, že v České republice je situace zatím poněkud příznivější než ve Spojených státech a dalších zemích s epidemickou obezitou. Na počátku tohoto desetiletí trpělo u nás obezitou 6,6 % chlapců a 5,6 % dívek. Ani nárůst v prevalenci obezity u nás zatím nebyl tak dramatický jako v řadě dalších rozvinutých zemí – mezi lety 1991 a 2001 stoupl výskyt obezity u chlapců o 3,6 % a u dívek o 2,6 procenta. Zahraniční zkušenosti však ukazují, že rychle se měnící životní styl může vést k dalšímu rychlému nárůstu počtu obézních dětí i u nás. Stojíme před úkolem pokusit se tento hrozící nepříznivý trend zastavit, či dokonce odvrátit.
Individuální léčba obezity je nesmírně obtížná a z celospolečenského hlediska velmi nákladná. V zemích, kde je obézní každé třetí dítě a dospívající, není reálné každému nabízet sofistikované léčebné programy s využitím kognitivně-behaviorálních technik a speciální kursy cílené ke snižování nadváhy, protože kapacita systému na to nemůže stačit. Riziko nárůstu prevalence obezity přitom nelze vyřešit ani pouhou zdravotnickou osvětou. Vše nasvědčuje tomu, že cestou k odvrácení rizika epidemické obezity u dětí a mládeže se může stát pouze prevence v rovině zdravotní péče i v rovině celonárodních regulačních opatření.
Základním preventivním opatřením je včasné vyhledání dětí s rizikem nadváhy či obezity v rámci jednotných preventivních prohlídek u praktických lékařů pro děti a dorost. Bude potřebné při každé preventivní prohlídce rutinně stanovit hodnotu BMI (indexu tělesné hmotnosti, body mass indexu) a vyhodnotit příslušný údaj podle populační normy (s využitím percentilových grafů BMI pro dětský věk). Praktický lékař pro děti a dorost zná také nejlépe životní styl a stravovací návyky příslušné rodiny i místní podmínky. Je ideální osobností, která prostřednictvím podpory kojení, propagace zdravých stravovacích návyků a dostatečné pohybové aktivity může ovlivnit životní styl dítěte.
V rámci prevence nárůstu obezity v dětském věku je nezbytné provést řadu systémových kroků na národní úrovni v součinnosti zdravotnické veřejnosti, zákonodárců a samosprávných celků. V řadě případů lze vycházet ze zkušeností zemí, kde se již některé zákonné úpravy prosadit podařilo, i z určitých doporučení Evropské unie. V květnu roku 2007 byl např. komisí Evropské unie publikován „White Paper“, který je věnován strategii výživy a boji proti nadváze a obezitě. V České republice byla v roce 2004 ministryní zdravotnictví ustavena Národní rada pro obezitu, jejímž úkolem je kromě jiného vytvořit Národní akční plán proti obezitě. V rámci tohoto plánu a ve shodě se současnými i budoucími směrnicemi Evropské unie je třeba prosadit povinné označování potravin a nápojů určených k přímé spotřebě údajem o celkovém obsahu energie a tuků s odlišením nasycených a nenasycených mastných kyselin. Současně je potřebné ve spolupráci resortů školství, zdravotnictví a Potravinářské komory začít ve školách regulovat prodej potravin a nápojů s vysokým obsahem energie a naopak zajistit do škol dodávky zeleniny a ovoce. Účinná může být i regulace reklamy energeticky bohatých potravin a nápojů, cílená na dětskou populaci. Bylo prokázáno, že chuť dítěte na určité jídlo ovlivní již 30vteřinová reklama.
Fyzická zdatnost naší dětské populace není vysoká, proto je žádoucí zvýšit podíl času, jejž děti tráví pohybovou aktivitou. Je nezbytné zachovat nebo zvýšit počet hodin povinné školní tělesné výchovy, strukturu hodin je však nutné přizpůsobit možnostem méně výkonných a obézních dětí. Bude vhodné zvyšovat ve školách i v nabídce sportovních klubů a zájmových organizací nabídku přiměřených nepovinných pohybových aktivit. Snaha o individuální zvyšování tělesné aktivity v denním životě by měla být podpořena v dlouhodobém horizontu změnami životního a sociálního prostředí. Při architektonickém a urbanistickém řešení sídel by měl být kladen důraz na rozvoj pěších a cyklistických stezek, bezpečných a dostupných prostorů pro tělesné aktivity a sport v blízkosti obytných celků a zachování pěší docházkové vzdálenosti do škol. V obytných i obchodních budovách by kromě výtahů a eskalátorů měl být umožněn volný přístup na pevná schodiště.
Odrazem úspěšnosti národních i mezinárodních snad na poli boje proti dětské obezitě bude v budoucnosti údaj o vývoji prevalence obezních. Světová zdravotnická organizace i členské státy Evropské unie očekávají, že viditelný úspěch by měl být ve většině států patrný v následujících čtyřech až pěti letech, a vzestupný trend prevalence obezity by tak měl být odvrácen nejpozději do roku 2015. Jen čas ukáže, nakolik jsme byli my, zdravotníci, i celá společnost úspěšní.
AUTOŘI:
- MUDr. Jitka Kytnarová, jménem Národní rady pro obezitu a sekce dětské obezitologie České obezitologické společnosti a České pediatrické společnosti ČLS JEP
- Prof. MUDr. Jan Lébl, CSc., jménem pracovní skupiny dětské endokrinologie České pediatrické společnosti ČLS JEP
Publikováno v Medical Tribune 29.11.2010