V prvním článku jste se mohla dočíst, že “1000 dní” proto, protože to je pro zdraví budoucího dítěte pomocí metabolického nebo také nutričního programování rozhodující období. I proto se do Nadačního fondu 1000 dní zapojili přední čeští dětští lékaři a odborníci na výživu.
Teď si o nutričním programování můžete přečíst něco trochu víc.
Podle nutričního programování toho už na geny moc svádět nemůžeme. Ví se, že neovlivnitelný podíl je jen asi 20 %. Známe je jako genetickou predispozici. Zbylých 80 % výsledného zdraví je možné ovlivnit životním stylem včetně jídla, a to již před narozením miminka. Od početí do zhruba 2 let je organizmus dítěte nejcitlivější. Jaké mu dáme startovací podmínky v tomto věku, tak kvalitní zdraví může mít potom později a v dospělosti. A to rozhodně za úsilí stojí, nemyslíte?
Významu jednotlivých bílkovin, sacharidů, tuků a mikronutrientů v jídelníčku těhotné maminky jsou věnované předchozí články. Už víte, že špatnou výživou v těhotenství můžete svému dítky zadělat na obezitu, cukrovku druhého typu, ale i například na horší schopnost učit se. Podle některých studií můžete stravou v těhotenství ovlivnit i rozvoj ADHD a autismu, nebo také vznik nádorových onemocnění, a to jak přejídáním a obezitou v těhotenství, tak hladověním, tak i nedostatkem některých mikrolátek v jídelníčku.
Nyní si pojďme probrat, k čemu vede nedostatečná výživy v různém stádiu těhotenství a jak může pozdější zdraví děťátka ovlivnit.
Ještě před otěhotněním
Pokud otěhotnění vyloženě plánujete a nechcete nic nechat náhodě, připravte i svoje tělo. Pokud máte nadměrnou hmotnost, zkuste alespoň trochu zhubnout. Zaměřte se na dostatek kyseliny listové, železa, zinku, jódu a nenasycených mastných kyselin omega 3.
První trimestr
Pokud není tělo budoucí maminky vitamíny a minerálními látky dobře zásobené už před těhotenstvím a jejich nedostatek a celkově snížený příjem stravy pokračuje i v prvním trimestru, je dítě více ohrožené rozvojem obezity, vysokého krevního a cukrovky, než když máte jídelníček v pořádku. Při hladovění v začátku těhotenství také své dítko více ohrožujete rizikem vzniku nemocí srdce a cév v dospělosti. Podobný účinek má také nadměrná konzumace sacharidů, která navíc vede k nízké porodní hmotnosti miminka. Vysoký příjem mastných kyselin omega-6 zvyšuje riziko pozdější obezity a ovlivňuje rozložení tuku po těle. K pozdější obezitě přispívá také příjem živočišných bílkovin vyšší než 10 % z celkového příjmu energie a nízký příjem bílkovin z rostlinných potravin. Kolik bílkovin byste měla ve které fázi těhotenství sníst si můžete přečíst v jednom ze starších článků.
Druhý trimestr
Svou roli hraje i načasování jídla. Jako těhotná zřejmě máte velkou zkušenost s jídlem v noci (já i jako netěhotná). Bohužel ale noční pojídání nemusí být tak úplně bez následků. V noci totiž jíme více potraviny bohaté na jednoduché cukry, zároveň máme nižší příjem ovoce a zeleniny. Kromě toho, že se většinou nejedná o zdravý jídelníček, dochází porušení spánkového cyklu, metabolizmu glukózy a k vyššímu riziku cukrovky II. typu. Některé studie dokonce našly souvislost mezi nočním jedením ve 2. trimestru a porody před 37. týdnem těhotenství!
Třetí trimestr
Pokud maminka v předchozím a především tomto období těhotenství hladoví, tvoří si miminko menší množství svalové tkáně, která ale běžně využívá více energie, než tkáň tukové. Té si naopak vytvoří více. Jakmile potom později v životě potká nadbytek jídla, může se bez problémů dál rozrůstat. Pokud se navíc děťátko narodí s nízkou porodní hmotností a pomalu přibírá i po porodu, tento trend pokračuje. Tuková tkáň roste na úkor té svalové a potomek se může brzy potýkat s obezitou, především s její nebezpečnější formou – břišního typu. Ta vede k dalším komplikacím, jako je například cukrovka druhého typu. Při hladovění ve třetím trimestru může ve slinivce břišní vzniknout méně těch buněk, k tomu častěji poškozených, které tvoří inzulín a podílejí se na správném metabolizmu cukru v těle. To ke vzniku cukrovky ještě více přispívá.
Co ještě?
Podívejme se také na jiné stránky, než jen na přejídání nebo hladovění během těhotenství. Velmi častým problémem těhotných maminek je také nedostatek železa a aménie. A z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že také velmi otravným. I v jejich důsledku se může miminko narodit s nízkou porodní hmotností, nebo předčasně. Rozhodně není od věci užívat odpovídající doplňky stravy se železem a kyselinou listovou. Ty ale vedou, a u nás opravdu vedly, k naopak vysoké tělesné hmotnosti. Vyberte si…
Nízkou porodní hmotnost může způsobit také nedostatek zinku v těhotenství, zhoršenou imunitu nedostatek kyselin omega 3 a vitamínu D, který je spojovaný i s vyšší pravděpodobností cukrovky 1. typu. Nedostatek jódu má za následek nejen špatný vývoj štítné žlázy, ale může poškodit také intelekt dítěte.
____________________________________________________________________________________________________________________
O nutričním programování si můžete také poslechnout několik rozhovorů
Štěpánky Duchkové s lékaři z Nadačního fondu 1000 dní.
____________________________________________________________________________________________________________________
Předchozí článek
Další článek
Trackbacky/pingbacky