Zasekli jste se na názvu? Tak o tom to je. Zaseknuté střevo. Potkala jsem jich dost při práci na interně a ARO a někdy neměli jejich vlastníci radostný osud. Ale to mě nenapadlo, že jeden potká taky mě. A zrovna v té nejnevhodnější chvíli.
Porod nad očekávání
Kvůli souhře blbých okolností jsem proti mému přesvědčení rodila císařským řezem. Samotný porod byla naprostá paráda! Rychlovka, bez bolesti, bez stresu a hádek s budoucím tatínkem. Nakonec jsem si ještě popovídala s lékaři s lékaři o mentálních anorektičkách a odfrčela na JIP. Každou hodinu a půl mi přivezli moje čerstvé slaďoučké miminko na pomazlení a zkoušení kojení. Po pár hodinách mě převezli na normální pokoj, kde jsme v nácviku pokračovaly a těšila jsem se na společný pokoj.
Pak to přišlo
Že mě po asi šesti hodinách začalo bolet v břiše, to mě nepřekvapilo. Těhotenství i porod bez problémů, tak proč ne komplikace po porodu, že jo? Ale zdroj jsem čekala logicky z jiného místa, než ze střev. Když jsem ale pro bolest nemohla dýchat, přidalo se zvracení a gynekolog na mě nic neshledal ani v jednu ráno, ale v deset dopoledne, bylo jasno. Alou na chirurgii, protože tohle se někdy musí prostě operovat. A protože jsme byly v porodnici, která je jenom porodnice, tak rovnou do jiné nemocnice.
Paráda! Mám ve 40 letech po letech neúspěchů zdravé a spokojené miminko, ale nemůžu s ním být ani několik chvíle denně a teď už možná vůbec, protože možná půjdu znovu na sál? No to radost z miminka fakt dost kazí.
Sen každé dietky
No, ale naštěstí to byl jen téhle ileus – paralytický. Nebo se dá říct „zauzlené střevo“. Z chirurgie mě tedy po vyšetření a dalším zvracení vrátili zpátky do porodnice, tam znovu na JIP, dostala jsem léky do žíly, sondu do nosu (sen každé dietky) a spala jsem asi 15 hodin.
Další den už mi bylo podstatně líp, dostala jsem najíst. Vlastně nejdřív spíš napít – spoustu skvělého hovězího bujónu a sipping s příchutí kávy, kolik jsem chtěla. Po dalším přestěhování na pokojíček s miminkem jsem už dostávala kašovitou dietu, naprosto delikátně připravenou a ještě líp servírovanou.
Celá akce zabrala tři dny, ale na jejím konci jsem se konečně dočkala nejen svého miminka, ale i normálního jídla. A sestřičkám, lékařům, fyzioterapeutkám i nutriční terapeutce porodnice v Podolí, stejně jako službě na chirurgii ve Vinohradské nemocnici patří velký dík za skvělý rychlý přístup a péči. Díky nim byl problém vyřešený za pár dní a pouze s drobným následkem v podobě sondou natrženého nosu.
Trackbacky/pingbacky