Je asi každému jasné, že základem výživy malých miminek by mělo být mateřské mléko. Od porodu po několik dalších měsíců mu poskytne úplně všechno, co potřebuje. Pokud se kojení nepodaří úspěšně nastartovat, máme spoustu možností náhradní kojenecké výživy. Výrobci se předhánějí, čí výrobek bude blíže mateřskému mléku. Ale i přes veškerou snahu kojících maminek i výrobců náhradní kojenecké výživy jednou přijde v životě dítěte chvíle, kdy už samotné mléko nestačí.
Světová zdravotnická organizace doporučuje plně kojit do ukončeného šestého měsíce a po něm začít se zařazováním nemléčných příkrmů za současného kojení tak dlouho, dokud to mamince i miminku vyhovuje, nejlépe alespoň do dvou let. Tak dlouho kojené děti mají menší problémy s nadváhou i se zdravím celkově. Po šestém měsíci je dětský organizmus dostatečně připravený na nové potraviny. Lépe si s nimi poradí a s menší pravděpodobností se na ně rozvine alergie.
Dětští gastroenterologové a alergologové ale vidí situaci trochu jinak. Podle nich je vhodné zavádět nemléčné příkrmy ne dříve, než po ukončeném čtvrtém měsíci, a ne později, než po ukončeném šestém měsíci. V období mezi ukončeným čtvrtým a osmým, resp. šestým a desátým měsícem by měl totiž být imunitní systém velmi vnímavý na nové podněty. A tak se s novými potravinami, především za pokračujícího kojení, naučí lépe pracovat, než když je prvně potká později.
Ať je to tak či tak, pouze mateřské mléko by pro třeba jednoleté dítě už opravdu nestačilo a je dobré, aby se dítě naučilo poznávat nové barvy, chutě a konzistence jídla včas a poznalo jich co nejvíc. A pro trávicí a imunitní systém platí totéž – ani příliš brzy, ale ani zbytečně pozdě. A samozřejmě nejlépe za současného pokračujícího kojení.
Sama jsem certifikovaná i jako laktační poradkyně a jak jinak, byla jsem rozhodnutá kojit 100% do ukončeného šestého měsíce. Na tříměsíční prohlídce mě sestřička naprosto šokovala, když mi dala do ruky návod na zavádění příkrmů se slovy “než se uvidíme příště, bude mít Anička ukončený čtvrtý měsíc a budete už moci zkoušet i normální jídlo”. Cože? Jak jako, čtvrtý měsíc? I když doporučení ESPGHAN pochopitelně znám a nejsem ani militantní kojička, dost se mi takový krok příčil.
Děti, které byly přikrmované dříve, než pro ně bylo vhodné, byly v jídle častěji vybíravé a některé měly opravdu nehezké alergické projevy. Na druhou stranu děti, které začaly být přikrmované později, také jídlo více odmítaly a také měly více alergických projevů. Nechci ani jedno.
Jak jsem to vyřešila? O tom bude další článek.